Chmýří pampelišek

Na zelených stéblech trávy
třpytí se rosa
Tančím sama na zeleni
tančím bosa

První chodidlo, chodidlo druhé
stále mě zebe
Ve výškách směje se
blankytné nebe

Ne já nejsem veselá
i když jaro je přec
bez tebe nejsem šťastná
tohle jaro je tmavá klec

Ach, jak smutný je tanec
jen vítr čechrá mi vlasy
proč mi jen tvrdíš
že plná jsem krásy

Jen sluneční paprsky
mé tělo hladí
Proč nejsi tady
tohle mi vadí

Pak zalykám se žízní
a vodu ke svým rtům zvedám
Věř či ne
já v té vodě tvé rty hledám

Svět je plný ptačích písní
já jen ty smutné slýchám
Mám co chci a přece ne
po něčem stále vzdychám

Ukládám se do mechového lože
ve snech nechybí mi nic
Vlastně jen kousek mého srdce
ty máš jeho polovic

Ale jak zlé je probuzení!!!
To co je ve snech, v životě už není...

Toužím se s tebou vznést
do těch snových výšek
Snad se mé sny k tobě donesou
s chmýřím pampelišek