Vánek kopretinám
Vánek kopretinám
Anotace: Scházíš mi najednou a já nevím, kde se to vzalo, odkud to přišlo a co se stalo, že mezi námi náhle je cosi, něco se klube, možná rodí, nechci to zahnat, jen chci být Tvojí kapičkou rosy.
zbyli jsme na to sami dva,
každý z nás předurčený měl své lože,
a mezi námi stála tma.
Pojď přespíme spolu v jedný postýlce,
budu Ti vyprávět pohádku před spaním,
snad z touhy, snad z lásky, těžko to hodnotit,
k Tobě se blízko nakláním.
Ulehám do Tvé postýlky, tak blízko vedle Tebe,
nejsem tam sama, nejsi tam sám,
ruka Tvá hladí mou, já pořád váhám
a najednou Tě objímám.
Ten lehký dotek Tvůj na mých rtech,
co jenom vánek může kopretinám dát,
je mi tak hezky jako už dlouho ne,
v náruči Tvojí chci dneska spát.
Spalujícím žárem pod polibky hynu,
měním se ve vír jak řeky proud,
pod tíhou doteků nemyslím na nic,
toužím se v Tobě rozplynout.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk
Ve stínu kopretiny
našel jsem tvou krásu
oddávala jsi se snění
a slunečnímu jasu
pod stínem kopretiny
hledám i tvou lásku
nenašel jsem víc než dřív
jen tvou pouhou krásu
pod stínem kopretiny
marně hledám dál
jako by i ten vítr
už tvou krásou pohrdal
na co je krása kopretině
na co je krása tobě
když nepodělíš se o ni s nikým
a vidíš se jen v sobě
proto prosím kopretiny
proto prosím Tebe
zapoměň na půvab, krásu
a hledej lásku v sobě
Lásku potom daruj lidem
a daruj ji i mě
vím, jsem sobcem
ale já tuším, že láska v tobě je
23.01.2006 16:41:00 | Jitka