Neznám

Otázky často v hlavě mám,
Jenže odpovědi na ně neznám.
Nejsem totiž ten, kdo je může říct
A ten kdo může, mi je nechce dát.

Neznám, kolik času ti ještě dám.
Neznám, jestli šanci mi někdy dáš.
Zda mě někdy blíže poznáš,
Jestli můj a tvůj čas bude náš.

Jenže zatím jen v hlavě a na papíře se umím ptát.
A na to mi odpovědi nemůžeš nebo nechceš dát.
Možná se někdy zeptám osobně,
I když vůbec nevím, jak to dopadne.

Vzpomenout si na tebe denně nesčetněkrát,
Vybavit si všechny detaily, zlaté vlasy, andělský úsměv.
Skoro tě neznám, přesto dokáži říct:
Asi tě mám rád.

Vím, že tohle není normální,
Že tě pořád v hlavě mám.
Časem to snad přebolí a přestane,
Jenže zatím nejde, ne a ne.