Karamela
Karamela
Do vlasů ti šeptám křehká vyznání,
žhavá těla dotekům se nebrání,
něžně vklouzneš mi do dlaní,
mizíme v sobě navzájem spoutáni,
noc marně brání se svítání…
Ztrácím se ve vlnách tvého těla,
ty pluješ na mně jak hrdá karavela,
uprostřed bouře ústa slastí oněměla…
chutnají sladce jak z medu karamela!
cestou po hvězdách se oddáváme snění,
že věčné je naše poblouznění,
že i zítra krev se touhou zpění
a my budeme hříchem vysvěceni…
žhavá těla dotekům se nebrání,
něžně vklouzneš mi do dlaní,
mizíme v sobě navzájem spoutáni,
noc marně brání se svítání…
Ztrácím se ve vlnách tvého těla,
ty pluješ na mně jak hrdá karavela,
uprostřed bouře ústa slastí oněměla…
chutnají sladce jak z medu karamela!
cestou po hvězdách se oddáváme snění,
že věčné je naše poblouznění,
že i zítra krev se touhou zpění
a my budeme hříchem vysvěceni…
Komentáře (12)
Komentujících (11)
Doporučit
TiskKomentáře
sladká, až tohle bude číst jednou Tvoje dívka, žena Tvého života, bude Ti chutnat nejen sladce ...
26.03.2006 16:02:00 | NikitaNikaT.
Zase jsi mě dostal, jen co popadnu dech rozplynu se zavistí.
Jsi prostě geniální
09.01.2006 17:24:00 | Skalnička
karamelky stale jeste jsou
preju ti at najdes tu svou...
reknes ji par techto krasnych vet
zatoci se svami cely svet...
ale jsou karamelaci??? :-)
06.01.2006 11:36:00 |
Kdo by neměl tu známou příchuť rád? :o)
Nechat karamelu slastně v ústech rozplývat...
Krásně zahříváš do sněhové nadílky...
(asi si dojdu koupit aspoň pralinky :o)
04.01.2006 09:25:00 | Cecilka