Milované

Anotace: Touha k Lásce nestačí, na to musejí být dva

MILOVANÉ

K slavnostní večeři
sešli se supi
to naši lásku už
trhali na kusy

Trhali, jedli
zbyl jenom kousíček
na něm
pár krvavých kapiček

Nezvedlas ruku
abys je odehnala
jenom se dívalas
jak láska umírala

Já si ji seberu
to co z ní zbylo
přiložím na ránu
aby se srdce uzdravilo

pak Ti ji vrátím
i když už bude pozdě
aspoň Ti splatím
dluh za půjčené ruce obě

Pak tiše poprosím
milá má vrať se mi
asi jsem byl moc zlý
teď plýtvám slovami
vždyť přece dávno vím
tebou jsem odepsaný

Napadl sníh
už dnes
veliká bílá pokrývka
sněhové vločky mají ples
za okny je vítr nadýchá

A je mi zima, dlouho jsem sám
už se o Tebe nestarám
pomalu v ledu zamrzám
a zase nevím kudy kam

Sněhulák spadl mi – postavený
a zámek zamrzl – ode dveří
a pak jsem uklouzl – nic to není
když vzpomněl jsem na poslední políbení

Jak je to dávno!
Jak dlouho jsem už ničí
ty jsi už paní
a ve mně něco křičí
„nech ji Ty plešatej chlapíku
byla to moje láska!“

Teď jsi šla po našem chodníku
po boku toho chlapáska
přece už nebyli jsme malí
a naše láska!?....

Všechnu ji supi nesežrali
jak hloupě odešla
tahle kráska
jak dlouho jsme se neviděli!

Nic naplat, jsou už sví
a za chvíli mě minuli
a jako stín se vrací domů
nebo pes vyhnaný svým pánem
já podobný psu i stínu tomu
když vracím se nad ránem
není už pro co, není komu
jen šedé stěny toho domu
mě vítají ztuchlým půvabem

Zas tiše poprosím:
Milá má vrať se mi!
Šedivý vousy nosím
a dávno neplýtvám slovami
jen Tě stále v srdci nosím
dál a dál – Tebou odepsaný