sen

měsíční záře
je jako dokonalá simetrála
já koukám do snáře
ten sen si mě žádá

já koukám do tvé tváře
je tajemná jako katedrála
kde je z tvého úsměvu záře
proč si tak smutná,tak zvadlá

ty mluvíš svýma očima
mluvíš bez jediného slova
tak to každou noc začíná
každou noc znova a znova

sluneční paprsky hřejí nás
v noci zas hvězdy na nebi tančí
rozumět ti,šloby to snáz
mé srdce z tebe láskou jančí

nerozumím tvojí řeči
stále jenom hádám
ve snu já sem schoulený v křeči
každý večer o nápovědu žádám

já znám tě jen ze svých snů
jako náhodného hudebníka
já bojím se světlích dnů
bojím se vodníka u rybníka

prosím tě a žádám
kdo jsi?já mám tě rád
sůl u očí nepostrádám
je jí moc já mohu ti dát

nebo zastav vodu
co se proměňuje v sůl
smutkem topím se jak v sudu
tam co je ten solný důl