Bájný Ikar
Bájný Ikar
Z vosku, peří ptáků bájný Ikar
sobě křídla vyrobil,
pak ke slunci vzlét.
Troufalost svou ale draze zaplatil,
vosk se roztál a on nedolét.
Z báje dávné jsem se nepoučil,
měl jsem křídla, tys to postřehla,
Ikara jsi ze mne míti nechtěla
a tak jsi mi ty křídla přistřihla.
A teď létám, vlastně skáči
stále jenom okolo tebe.
Samotnému je mi to k pláči,
jsem jak anděl, ale bez nebe.
Nu, co naplat, spokojit se musím
s myšlenkou, že létat již nikdy nebudu.
Dám si říct, že nad slunce jsi jasnější,
jiné tedy dobývat nebudu.
LP 1967
sobě křídla vyrobil,
pak ke slunci vzlét.
Troufalost svou ale draze zaplatil,
vosk se roztál a on nedolét.
Z báje dávné jsem se nepoučil,
měl jsem křídla, tys to postřehla,
Ikara jsi ze mne míti nechtěla
a tak jsi mi ty křídla přistřihla.
A teď létám, vlastně skáči
stále jenom okolo tebe.
Samotnému je mi to k pláči,
jsem jak anděl, ale bez nebe.
Nu, co naplat, spokojit se musím
s myšlenkou, že létat již nikdy nebudu.
Dám si říct, že nad slunce jsi jasnější,
jiné tedy dobývat nebudu.
LP 1967
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Zase píseň! Jsou jen dvě možnosti: nechat si ta křídla přistříhnout a nebo uletět. A teď nevím, která je horší...
16.03.2006 13:30:00 | Krtica
Žádnej smutek:-))).. sarkasmus proloženej nostalgií. Jako chlap jsem ješitenj až běda:-)). Teda... dobře nám tak, když dovolíme nám stříhat křídla. Hezké a směji se:-)))
14.01.2006 17:32:00 | Buližník