Do víček

Stočeni v klubíčku, potichu chrní
otisky rtů až do srdce brní
kůže se s kůží dosyta dotýká
a ten čas, ksakru, utíká

Nohy se pletou až do konečků
svižný byl pohyb rukou ke stolečku
lampička dala už dnes dobrou noc
jen Amor rychle, letí na pomoc

Vůně se line pokojem směle
jezinky lezou zpříma do postele
do víček pohádka melancholicky
usedá s noblesou, tak jako vždycky

Láska je cítit znatelně více
sundány dávno, jsou všechny střevíce
nechejme oba v poklidu hrát
na svoje city, ať je to znát