Její zvíře

něco na mě křičela
a muselo to bejt strašně důležítý,
(minimálně pro ní)
protože jí z toho křiku
dokonce chytly vlasy
a hořely
jak židovský synagogy

ale jí to bylo nejspíš jedno

a i když stála kousek přede mnou
vůbec ničemu jsem nerozumněl

moji pozornost totiž upoutal záblesk očí
v jejím hrdle

z tý temnoty,
kterou v sobě měla ukrytou,
se na mě totiž dívalo Její zvíře.

hned mi bylo jasný,
že po mně půjde

protože oči nikdy nelžou