Pro jednu dívku

Řekou plnou oblázků
něčeho co se nedá vrátit
jak často brečela jsi pro lásku,
pro pocit, že můžeš ztratit.

Byl tvůj první a ty jsi ho
víc než srdcem milovala
často nevyšla, z údolí slaného
a sama v sobě, jsi si, lhala.

Ráno plné červánků
jednou to přijít muselo
co dala by jsi, za vzpomínku
v které by to jen málo bolelo.