Láska s trnem

Bodáš do srdce, bodáš city,
Trháš srdce, trháš já a ty.
Směješ se trápení,
Čekáš až se oči slzami naplní.

Sedíš na konci světa,
Čekáš až padne jedna jediná věta.
Sedíš a trápíš se a nevíš,
V myšlenkách stále hřešíš.

Do prázdna se tiše díváš,
Ve svém srdci smutně zpíváš.
Nevíš totiž, co vlastně chceš,
Nevíš, kam vlastně jdeš.

Čekáš až zazvoní zvon
A víš, že to bude opět on.
Co mu povíš?Co uděláš?
Každou chvíli se sama sebe ptáš.

Nenič, co nechceš ničit,
Musíš se o životě ještě hodně učit.
Máš pocity, které nikdo jiný snad ani nemá,
Dělej raději, jako by tvá ústa byla němá.

Nehraj si s ohněm – spálí tě,
Neotvírej smutku dveře – pohltí tě.
Bodáš stále do svého srdce, bodáš do citů,
Ostatní lidé se také skládají z pocitů.

Otevři oči a nech smutek odejít,
Jinak ho budeš ještě dlouho pak pít.
Nebodej a netrhej vzácný dar,
Dej své lásce nový tvar....