Zklamání

Není nebe bez mráčků,
není lásky bez zklamání.
Nejsou pruty bez háčků,
jak se zdá, nikdy nic není.

Potkáte člověka, který je Vám vším,
tvrdí, že pár v skříni kostlivců skrývá.
Vám to však nevadí, i s tím tajemstvím
milý Vám je, Vy jste jeho milá.

Pak však přijde blesk z čistého nebe,
škrábanec na Vašem dokonalém snu.
Přijde něco, co v srdci Vás zebe,
zklamání, možno odpustit mu?

Máte ho ráda nade vše, však není to snad chyba?
Máte ho ráda, možná milujete,
však, když zjistíte, co skrývá,
stále jste s ním, jeho jste?

Moc Vás bolí, to, co řekl, z Vašeho donucení,
však jste vlastně ráda, že to víte.
Co bylo tajemstvím, už tajemstvím není,
myslíte, že mu odpustíte?