Odpouštím

Vzpomínky ač bolí,
ač hřejí.
Ač brečím,
či se usmívám.
Jsi v nich a budeš stále.
Často na Tě myslívám
a čas bez Tebe plyne dále.

Bolí to
a hřeje.
Byl už i první Máj
a bílé závěje.
Bez Tebe..

Měli jsme lásku,
ta však už není.
Co zbylo nám,
je odpuštění.
Já odpouštím Ti,
a prosím za odpuštění Tvé.

Odpusť mé chyby,
podíl na tom, že co bylo už není.
Já odpustím Ti sliby,
že vše se mi splní.

Přeji Ti milovat
a milován býti.
Utřít slzy, co po nás zbyly.
Chyby snad nás již poučily.

Přeji Ti jen šťastný být,
milovat a snít.
Ruku v ruce s novou láskou jít.

Odpustme si a jďeme dál,
s tím co osud nám už přichystal.
Každý zvlášť,
leč v srdci mém máš svou část.

Nechci aby zůstalo nevyřčeno,
co mé srdce si přeje.
Odpuštění, lásku a štěstí pro Tebe.

Odpust mi prosím, já už Tobě odpustila..
Ať můžeme jít dál,
bez výčitek a zlé minulosti.
I když každý sám,
tak s pocitem odpuštění..