v nedohlednu

Stále se mnou-a přece v jiný zemi si se ocit,
jak moře jehlou- zašít srdcervoucí pocit,
jak vítr je hrou- utěšit bídné moje nervy,
----------------a vydržet půlku věčnosti,...

květ párkrát ještě rozkvést musí,
déš´t nesčetněkrát vypaří se z rosy,
a lišky dají dobrou noc svým hvězdám,
já nikdy nebudu mít pocit, že Tě neznam..

chci vrátit čas, to slyšel si už mockrát,
jak moucha ve víru, mít okolí své rád,
a přesto myslí bydlet někde v dáli,
jakoby vlajky příbytku zde vlály...

Nevím co bude dál, den po dni
slunce si dalo pauzu-zem už je po povodni?
pán čas neúprosně tiká
to občas hodí se do opposita...
....když mě chytá jiná priorita...
....myslim do ticha....
Tvoje silueta rýsuje se v dáli....
tak jak čas si touhle dobou řádí.---
jak se mu zachce , pomalu či rychle...
pro mě teď nekonečný je,......

když nejsi se mnou,čas se vleče,
když nejsi se mnou, vše je zbytečné.
do nicotného ticha, jen čas si matně tiká
světlo pouličních lamp si bliká ....
jak nekonečný čas teď je,
když nejsi se mnou Ty -> má láska , má naděje.