Čarodějka letních bouří

…Lásko má jediná, při bouři jsi mne spatřil vprostřed pole stát…
…Do očí mých ses odvážil zadívat a do srdce mého zamilovat…

…Říkal jsi mi tehdy slova přesladká, skládal jsi ódy na každičký kousek těla mého…
…Přemlouval jsi mne, pod temným nebem v doprovodu hromů, abych pojala tě za svého…

…Za svého muže, za lásku svou…
…Tak přelíbeznou, přeněžnou…

…Sliboval jsi darů světa tisíce a věrnost věčnou…
…Já tě varovala, že jsem ženou nebezpečnou…

…Ty všech varování nedbal jsi a řek jen, pojď semnou…
…Buď navěky mou, milovanou…

…Dobrá tedy, můj milí stanu se tvou ženou…
…avšak jen na chvíli malou…

…Já s poslední kapkou deště musím odejít…
…Aby můj otec Taranis měl opět klid…

…Jsem čarodějka, jež bouři kouzlí…
…Cestuji po světě čarovnou lodí…

…Ty prosil jsi mne velice…
…Ať na příští cestu vezmu tě…

…Nemohu, má lásko, ty musíš zůstat zde…
…Avšak s další bouří přijdu opět k tobě…

…Tak příště nashledanou, lásko…