Vyznání
Vyznání
Óda na mě
Svět pozoruji očima sokola,
Kdopak jim jen odolá?
Našlapuji na půdu tiše jak lev,
Vznešená je MÁ krev.
Jsem první i poslední zmíňka,
Dávno ukrytá Pandořina skříňka.
S mocí prastarých bytostí,
Trhám nepřátele pln sytosti.
Moje vlasy chmýří z hřbetu andělů,
Čepel rudá, jak lampiony bordelů.
V mých rukách je velká síla,
V bezpečí je tam i křehká víla.
Před šarmem mým rdí se dámské tváře,
Nad hlavou mou svítí svatozáře.
Jsem nadšen tónem svého hlasu,
Jen JÁ můžu slyšet všechnu jeho krásu.
Jsem úžasný a jsem to já.
Svět pozoruji očima sokola,
Kdopak jim jen odolá?
Našlapuji na půdu tiše jak lev,
Vznešená je MÁ krev.
Jsem první i poslední zmíňka,
Dávno ukrytá Pandořina skříňka.
S mocí prastarých bytostí,
Trhám nepřátele pln sytosti.
Moje vlasy chmýří z hřbetu andělů,
Čepel rudá, jak lampiony bordelů.
V mých rukách je velká síla,
V bezpečí je tam i křehká víla.
Před šarmem mým rdí se dámské tváře,
Nad hlavou mou svítí svatozáře.
Jsem nadšen tónem svého hlasu,
Jen JÁ můžu slyšet všechnu jeho krásu.
Jsem úžasný a jsem to já.
Komentáře (12)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskKomentáře
Říkala jsem si, kde se ve Vás bere romantik (usuzovala jsem podle názvu), podívám se ne celou báseň a je mi všecko jasné :D
21.08.2010 22:44:00 | Striga
jo, člověk totiž má mít rád především sám sebe.. protože jak jinak má mít rád ostatní?... st! :)
19.08.2010 21:06:00 | stmivani.na.lepsi.casy
no páni, to by mě zajímalo, jestli jsi opravdu takový :-D...jinak báneň moc krásná :-)
17.08.2010 11:59:00 | Snící čarodějka