Okamžik hrdobců

Jednoho letního večera,
V plném květu jsi stála,
Měla jsi to, co nikterá,
Obyčejně úžasná, stálá

Stáli jsme, oči se tiskly,
Stáli jsme, srdce tryskala,
Stáli jsme, ruce se líbaly,
Stále vidím jak těla chtěla

Vzácně voňavá jak okvětí,
Mám to lásko ještě na jazyku,
Já, ty… čas nás věčně slepil,
První dotek poslepu, po zvyku

Léta marnil čas hledáním,
Létat chtěl když našla ses mi,
Světla podalas mým dlaním,
Svět lehl si s mořmi, lesmi

Jen tehdy, tam, jen s tebou,
Hrouda dvou lásky hrdobců,
Součásti bouře, hlazeni tmou,
Jeden okamžik, a zbytek snům.