SMRT A CIT

Štěstí bez polštáře,
poslední nádech mrtvé tváře.
Bez hnutí odcizí se cit,
kdo miluje, ten bývá bit.

V prohlubni pýchy a lásky,
zapadáš do paží chásky.
Neon barví tváře do ruda,
za milování čeká mě pokuta.

Nehnutě po špičkách jdeš,
vlastním zajatcem ve špíně jseš,
Kulhavou nohou s mrtvým srdcem,
dáš sbohem nádherným věcem.

V lásce přicházíme o tvář,
dopadneš jako ztracený cestář.
Nikdy již nezačneš znovu milovat,
budeš jen k samotě se schylovat.