Tajné volání

Venku prší a malé kapičky zůstávají na okně
jdu blíž a horkým dechem se snažím napsat odpověď
Jak moc mi chybí Tvá skutečná přítomnost
kde psaní ve větách znamená jedno..."upřímnost"...

Dny jsou najednou tak hrozně dlouhé
tápající myšlenky jsou neustále u mě
Odháním chmurnou a vlezlou náladu
a vzpomínám na tu naší krásnou zábavu...

Kde Ty a třeba jen tak o půlnoci
napíšeš větu: Jsem jen ve Tvé moci
Pak Já poznám že všechno je opravdové
jako ta růže hozená ráno pod balkónem...

Citová stránka mého srdcového napětí
vklouzne úplně sama do tvého objetí
Naplní se i to naše vzájemné šeptání
pššt...jen poslouchej mé tajné volání...


Kdo mě zase ochrání?....