Padesátník

„…tak nevím…věřit, nevěřit…:-)“
„Tak si hoď padesátníkem. Pokud nemáš tak ti daruju.“
„Sakra…Jenom koruna a padesátka…“

Točím v prstech padesátník
co hodnotu dávno ztratil…
Už kdyžs mi jej tehdy dala
nikde bych s ním nezaplatil.

Ale nebylo to snad proto,
že na rohlík jich už bylo třeba pět.
Tenhle kousek hliníku měl dospět ke mně,
ale nikdy jinam – ani zpět…

Fascinuje kolik může
znamenat i bezcennost.
V tomhle plíšku bylo pro mě
pocitů vždycky až dost.

Vzpomínky na věčnou lásku
a někdy i beznaděj
tehdy když jsem k sobě říkal
tenhle s sebou vždycky měj.

A tak jsem jej vždycky vláčel
pro radost a pro štěstí.
Vždycky ale býval taky
opředený pověstí.

Pověstí o velké lásce
v níž jsem tehdy zadoufal
Lásce, která nepomíjí –
za tou jsem si vždycky stál.

Celý ten čas v mojem srdci
nacházelas přístřeší
navždy jsem v tomhle zabřednul
a nechtěl být moudřejší

Nevěděl jsem jak to přijímáš
a doufal že snad tušíš
že můj svět jsi jen a jen Ty
u mě nikdy nerušíš…

Nevěděl jsem jak to přijímáš
že nepoznám zadoufal
jaké je Tvé odmítnutí,
proto jsem stál opodál…

Tak dnes stojím opodál…

Stojím tiše nad propastí
kolem chlad jen v srdci žár
a ten malý padesátník
převaluju v prstech dál.

Stojím tiše nad propastí
kolem tichá beznaděj
jen pode mnou hučí řeka
nekonečných proudů rej

Stojím tiše nad propastí
kolem zimní beznaděj
jestlipak ten padesátník
bude mít svůj další děj

Neumírá ve mně láska?
Nezabiju talisman?
Stačí jen otočit ruku…
Ve vlnách bude pochován…

Kdyby ale láska k Tobě
odešla spát na věčnost
znamenalo by to jedno –
už jsem tady jenom host

Tahle láska umře se mnou!
Takže dýchá prozatím!
Kdybych pustil padesátník,
šel bych hned rovnou za ním

Nečekaný konec tedy
měl by šanci jedinou:
Kdybych pustil padesátník,
šel by rovnou za tebou…

Šel bych rovnou za tebou…

With love…
Hradec nad Moravicí
16.9.2008/23:07