Lovec a mláďata XL.

"A tak jsem utáhl lana a zmenšil jí prostor,
svojí svobodu rozhodně nechtěla lehce dát,
sekala tlapkami, najevo dávala svůj vzdor,
naivně myslela si, že budu se jí bát."

Pak lokál rozezněl jeho chraplavý smích,
přitom pohledem zamířil opět k barmance,
ta ucítila dotek očí na prsou svých
a v chladu jejích očí mohl číst své šance.

Lovec nežárlil, ale tenhle zájem mu vadil,
muž naproti nebyl od pohledu svatoušek,
ten by se pobavil a pak její duši zahodil,
on by byl šelma a ona zraněný koloušek.

"Co plánuješ teď udělat se svou kořistí,"
snažil se lovec získat mužovu pozornost,
"myslím, že s takovým kouskem máš několik možností
a tohle kotě bude zbožím lákavým dost."

"O tom nepochybuj, že bych ho levně dal,
je to kus fakt excelentní, mladý a zdravý,
měl bys snad o koupi zájem, že ses tak ptal?
Sorry, ale myslím, že ty nejsi ten pravý."

"Nepodceňuj lidi, už táta můj mi říkal,
je to živel nevyzpytatelný jako voda,
už mnohý, kdo na tohle zapomněl, pykal,
koho v životě potkáš je vlastně jen náhoda.

Mám o ni zájem, tak řekni svou cenu,
pak chtěl bych ji vidět zblízka, zda za to stojí,"
v duchu si říkal, ´ty prachy snad seženu,
vždyť ona je po šelmě další láskou mojí.´

Snažil se zachovat tvář pokerového hráče,
když muž svou představu zisku do čísel dal,
neskromně už viděl ze sebe boháče
a lovec v duchu své úspory počítal...