Z lásky

Viděl jsem hnáty zpřerážené,
viděl jsem kosti vyhřezlé…
A nebylo to zdaleka jediné,
co jsem viděl vyhřezlé…

Viděl jsem kůži naruby
a viděl i špek zevnitř,
však viděl jsem i tváře pokřivené…
A přec křivení nepatřilo bolesti

Viděl jsem vnitřnosti na procházce
a nahlíd jsem do světa záočního.
A zkoumal, co je pod vlasy…
Ne pleš – to pod ní…
Ne lebku – to pod ní…

Viděl jsem čelisti bez zubů
a viděl i prsty bez nehtů
a viděl těla bez tvarů…

A vnímal lidi nafouklé k nebesům…mrtvolnými plyny
I lidi spojené s betonem…nadobro

Ne, nejsem havran
ani doktor poslední…
A ani fotograf policejní…

Jsem jenom chodec;
podnájemník tohoto světa.
A za věčného pochodu a koloběhu
jen vnímám jeho hrůzy…

Ale neopustil bych jej pro ně.
Vnímám je všechny a poznávám,
že člověk vydrží hodně…
A je jen jedna věc,
z níž může vyjít hůře,
než z tohoto světa…
…Z LÁSKY!

3.12.07/17:59
Hradec nad Moravicí/Opava