POlárka

Když noc se s krajinou tiše snoubí

v dálce vychází něžná hvězdička

A dvě duše mají cit již v hlouby

Pro lásku byjí jejich srdíčka



Tak jak ta hvězda co s nocí přichází

A plavcům ukazuje správný směr

Tak i láska již něžně vychází

A našel ji ten kdo srdce otevřené měl



Krása a něžnost polárky se nesnoubí jen s oblohou

A ty již to dnes jistě víš

I když je to do dálky tak přišla za tebou

Tak ji pusť svému srdci blíž


Za ztemnělých nocí již nesvítí ti hvězda jediná

I když si se trochu možná bál

Ale láska ti spadla něžně do klína

A ty užívej si ten veliký zhůry dar.