Hloupá naivní holka

Tvé spící tělo pořád vidím jako umění
Vrcholné dílo všemohoucího boha
Není snadné jít spát či dívat se jinam
A tahle slova jdou ze mě pěkně ztuha...
Pořád nevím, co jsi mi to vlastně řekl
Mám si lehnout k tobě nebo se loučit?
Mám se opít a probrečet tuhle noc?
Chceš to jinak nebo to chceš prostě skončit?
Otázka za otázkou mou znavenou mysl tíží
Nevědomost, co mě teď asi potká
Bolest drtí mou poslední vůli žít
Hloupá naivní holka...

A to je mi přes třicet
Některé touhy a sny se prostě nemění
Byls mým snem posledním
Přísahám
Přes rok se dívám na tvé spící tělo
Každou noc
Někdy se jen dívám, někdy dotýkám
Někdy se snažím usnout, zatímco tě objímám
Ale vždycky cítím to samé
A vím, že už mě to nepotká
Historie se opakuje
Možná
Možná ne, když chceš jít jinou cestou dál
Běž jinou cestou dál
Nebuď jako já
Hloupá naivní holka,
co stále věří pohádkám
a šťastným koncům
Věřím v lásku jako trám
V lásku, co nikdo jiný nepozná
Jen ty a já

Tvé spící tělo pořád vidím jako umění
I teď
Ačkoli neznám odpověď
na otázku, či jsme nebo nejsme spolu
Někdy křičím do noci
Do temnoty
Chtěla bych se vrátit domů
Ale kde to vlastně je?
Bloudím deštěm a doufám,
že snad ten další blesk mě zabije,
že se v kapkách rozpustím
Zůstaň ještě chvíli
Dej mi šanci
pozorovat tě, dívat se, jak spíš
Možná jsem jen hloupá naivní holka
a miluji tě víc, než mi odpustíš
I já si ale lásku zasloužím
Smířím se se vším, co nabídneš mi,
i když milovat míň neumím...