PŘETVÁŘKA

Na stůl mi růže páni dali,
mne černé myšlenky napadali.
Do sklenky nalili pár loků vína,
pak k ránu bývala jsem líná.

Upláceli hezkými slovy i vzletnými pokřiky,
v uších zněly mi dráždivé výkřiky.
Na chodníku uhýbali galantně stranou,
předstírali šarmantnost uboze hranou.

V neznámých místech zjeví se pomocná ruka,
pro duši i tělo jsou zástupy zoufalců muka.
Mé přání se plnilo pouhou větou,
já hrála jsem v úleku slepou.

Teď dívám se před sebe,
a je to tak zvláštní zjištění,
chtěla žíti jsem jenom pro Tebe,
dnes měním však celé své myšlení.