Bolí

Píchá to.
Srdce drtí.
Bolí to.
Jak zlé pnutí.
Je zase její.
A ona jeho.
Ruce se chvějí.
Z toho všeho.
Slzy spadaly.
Naděje zhasla.
Sny se dozdály.
Já jen žasla.
Nemůžu pochopit.
A zároveň chápu.
Učím se bez něj žít.
Temnotou tápu.
Pomyšlení bolí mě.
Fotky zničují.
Žila jsem si v hezkém sně.
Slzy tvář bičují.
Pro něj nic.
A pro mě vše.
Chtěla jsem víc.
Jen on už ne.
Pár slov jen.
A doteků pár.
Pak začal zlý sen.
Mě spaloval žár.
Neumím se odpoutat.
Zapomenout zkouším.
K jinému se připoutat.
Jenom se tím krouším.
Však snažím se nadechnout.
Volná být zas jako pták.
Nechci mu zas podlehnout.
K němu zvedat zrak.
Snad síly dost mám.
Snad málo.
Sama sobě se zdám.
Co se to stalo?