To není fér!

Vyděšená až k smrti,
tíha, která mě drtí,
citů, co nemají být,
jak ve mě mohly zbýt?
Proč? Čeho se bojím?
Proč se pořád krotím?
Protivná na celý svět,
co budu zač za pár let?
Slova o svobodě a cti,
srdce trhají zlí psi.
Nechci, nesouhlasím!
příběhy žízeň hasím.
Říkám, nejsem naivka,
hodím do sebe dvě pivka,
ďábelsky se šklíbku.
Doba na sebe plivnu :
,,Špinavá lhářko!"
Chci přestat doufat
potají bolístky foukat.
Být taková, jakou jevím se
a ne potají šeptat bojím se.
Nebýt za lehkou děvu,
přesto poznat něhu,
proč to není snažší?
Už nikdy nebudu mladší
a rádoby hrdější
hloupá, malá husa,
které stačí pusa,
aby zbláznil se svět.