nestandartní schuck

dost dlouho to vypadalo
na standartní šuk
ale pak mi začla šeptat do ucha:
vomrdej mě, vomrdej mě

v hlavě se mi zatmělo a já ucejtil,
že každou chvilku exploduju.
že se ta moje mrtka
rozprskne po celým jejím bytě.

a že se budu tvářit provinile,
až budu papírovejma kapesníčkama
stírat to bílý blátíčko z jejích záclon,
a z tváří na jejích reprodukcích

najednou bych byl všude
na kratičkej okamžik
bych dokázal naplnit její vyprahlej byt
a její unuděnou duši.
a pak by mě
(s ledabylou samozřejmostí)
z toho bytu vyhodila

co jinýho taky se mnou
s troskou,
která to všechno
tak strašně moc
prožívá