Metamorfóza s malou spotřebou

Z pokaženého rádia
zní trochu toho morfia.
Morfiální metamorfóza
plastických úsměvů začíná.
Každý den jsem neuznaný hrdina
pohrdavě hrdě vztyčeného hrdla.

Jakmile přijdeš ty,co nemáš s tím nic dočinění,
nabídnu ti své myšlenky – to dneska už nikde není.
Za pár hezkých slov, ti žádná nerozmění.
U mě to máš zadarmo, tak lovu zdar!
Má suprstár.

Jsem jen jelito, co má někdy dost popito
a vylito na vlastním stole.
Kotě, já nechci bejt dole!
Trochu toho kompromisu nezaškodí,
tak nebuď líná, jak lenochodi
a hejbni tou svou línou hubou
a zkus i na mě mluvit tvou samomluvou…

Vždyť už máme nějakou tu interakci za sebou
a šláply jsme na plný plyn s malou spotřebou.
Nechci čekat, až naše hormony zas něco vyvedou,
tak už se vymáčkni nechci skončit s holkou
… Škaredou…

Chci jen trochu té něhy,
poslouchat tvé příběhy
a vanu plnou pěny
a struny mít sladěny.

Asi si tě pojistím, proti tvé obavě.
Já nechci mít lásku jen ve hlavě.