VLČICE

Skládám poklonu o ní,
z vlků,
tu uvnitř nejkrásnější.

Její hebká srst,
z malých chloupků splétána.
Štíhlounká jako prst,
s měsícem tančí až do rána.

Její úsměv,
její tvář.
Při pohledu na ní,
ztrácí vesmír svojí zář.

Je to vlčice,
něžného obětí.
ale přitom dračice,
má svoje oběti.

Nikdo jí neuvidí,
je jen v našich duších a srdcích.
Nikdo jí neuslyší,
je to jen ve vlcích.

V těch nádherných,svobodných VLCÍCH.