Posbírám chmýří pampelišek
a ušiju polštář hebký jak milý sen
i pohádku přečetla bych ti
být k tobě o něco blíž
Už dávno nejsme děti
a přesto po pohádkách hladovíme
stárneme a tolik málo stále víme
...lásko moje...
Ten starý polštář vyhodím
je v něm ukrytý mnohý zlý sen
z letošních bylinek nasušených
uvařím ti čaj medem slazený
a z tvé nemoci bude jen stín...