Dotyk

Až opět najdu to, co teď mi schází,
uvidím tvou tvář tak jako dřív,
sfoukneme svíčky, všechno ve mně křičí,
chci tě mít blíž, stát se dechem tvým,
v září sledovat záři tvých očí.

Nyní však dusím se,
mráz mě drží zpátky,
proklínám dny a oživuji noci,
dotyk, co stal se nám zrádným,
nechci tě nechat jít, snad mizíš mi zas.

Až zase pomyslím,
na sny, co staly se bděním,
možná mi dáš malý dar,
pak jak se všechno změní, poznám to, snad.