Zánik

Zánik
Já bych zapomenoput chtěla,
ve smutku se ztrácím,
chci zdrhnout ze svýho těla,
proč se k tomu den co den vracím?


Smutek přemohl mě hodnotně,
ty mé slzy,
říkám neustále miluju tě,
i za to co se stalo, jsem ráda, že jsi.


Potápím se ve lží,
temno se jeví čím dál víc,
teď moje srdce ti v rukách leží,
dala bych za tebe životů tisíc.


Šíleně mi chybíš,
je to hrozný,
vím, že mě slyšíš,
slzy sou doost smutný!!!


Proč mě nechápeš,
furt skrýváš,
taková matná lež,
vím, že se na mě furt díváš.


Oči mám rudé,
ty se mi nedivíš,
oči mé už nikdy nebudou suché,
jen děláš, jako že mizíš!!!


Proč, proč, proč?
mraky sou černé,
život je jak kolotoč,
všechno, co je mi drahé,
ztrácíš se.... proč?