Světlo a stín
Světlo a stín
Anotace: ...
Světlo a stín,
tak žaluzie hrají
ranní notou hloubavou.
Úsměv na rtech
a ruce pod hlavou,
stále dokola
promítám si noční film,
svůj pořad s hvězdičkou.
Tak zase jsem Tě měl...
Jak světlo můru
přitáhlas mě svojí vábničkou
a stěny pokoje,
co jinak hluché jsou a němé,
stále ještě vydechují
vůni našich těl.
Zas bylas mojí něžnou holčičkou,
tajemnou a cudnou,
v jedinečné chvíli,
spolu ztráceli jsme půdu pod nohama,
spolu jsme se znovu narodili.
Světlo a stín,
hry radosti a někdy krapet smutku.
V náruči Tvé konejšivé
však předaleko do zármutku.
.
Komentáře (18)
Komentujících (18)
Doporučit
Tisk
Moc hezky napsané. Dílko upřímné a ze života. Je to nádherný pocit, ta teplá náruč, dotyk, polibky, mazlení, milování, jen tak nahé ležení, objímaní, ale aj sdílení teho špatného... ST!
30.09.2010 05:53:00 | NikitaNikaT.
...a stěny pokoje,
co jinak hluché jsou a němé,
stále ještě vydechují
vůni našich těl...
úžasné, já poklonu Ti dávám
tohle je totiž moje káva
z těch slov až ztočila se mi hlava
/a to málokdy se stává!!/
28.09.2010 19:28:00 | šuměnka
Teplá a přívětivá náruč toho nejbližšího.....moc dobře znám, neb toto prožívám. ST za nádherné vyjádření.
24.09.2010 11:51:00 | Tamara
Světlo a stín,
hry radosti a někdy krapet smutku.
V náruči Tvé konejšivé
však předaleko do zármutku.
Moc pěkně napsané!
24.09.2010 06:28:00 | xoxoxo
Teplo a náruč blízkého člověka zahání chmury a neduhy... něco o tom vím... :o)
23.09.2010 15:55:00 | labuť