Růže

Dívka to byla,
opravdu krásná,
ale bez lásky,
nebyla šťastná.
Až jednou se našel člověk,
kterému by srdce dala,
on o to však nestál
a ona mu růži věnovala.
,,Ta růže je má duše
a dokud bude žít,
já tě budu v srdci,
spolu s ní mít.‘‘
Ale on, sobec,
lásku zabil,
v žhnoucím ohni,
tu růži hned spálil.
Když dohořel poslední,
růže květ,
s tou nebohou dívkou,
se zastavil svět.
Zemřela za lásku,
kterou neměla,
rudou růží pohřbila,
svého strážného anděla.