Děkuji lásko...
Děkuji lásko...
vroucí polibky oči suší.
Pevné objetí schová mě celou,
zachumláni pod velkou dekou.
Povídáme si o nás,
našich plánech a snech,
pořízení domečku,
o lidech.
Chtěl bys mi koupit koně,
víš jak je miluji,
chtěl bys snést modré z nebe,
hlavně ať se zas raduji.
Miláčku s Tebou bolest se zmenšuje,
z maličkosti srdce se raduje,
úsměv na tváři si vykouzlil,
když snídani si připravil.
Děkuji lásko......................
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Jen jestli toho štěstí nemáš moc když koně, snídani máš. Třeba ještě ne ař jednoho dne možná...
02.10.2010 18:39:00 | umělec2
Tamarko,jsem moc ráda,že se máš o koho opřít v zármutku a přeji ti ať se vám vaše sny,co nejdřív vyplní.Báseňku jsi moc krásně napsala!:-))
01.10.2010 21:54:00 | střelkyně1
Ano, to je láska, udělat pro druhého všechno a rád a nesnést pocit, že zažívá něco, co ho něco bolí.
01.10.2010 11:40:00 | Dota Slunská
TO Smailin: žádný sen :-))), smiř se s tím, že hraješ druhé housle. Sama si žij ve snech, které se, bohužel pro tebe, nestanou skutečností. Jinak díky za koment, tvé úvahy mě vždy pobaví :-)))
01.10.2010 09:48:00 | Tamara
Když jsou na bolest dva,je poloviční.A kéž by se ztratila docela,ale vím,to není možné:(
29.09.2010 13:57:00 | CULIKATÁ