Les...

Les...

Anotace: Tak vnímám dnešní svět...

Bezbranná, nahá, uplakaná,
ztracená v lese nenávisti,
co páchne jako shnilé listí,
jehličí jako lidská pýcha
do bosých nohou mě teď píchá...
Stromy jak lidé - lidé jak stromy,
každý hledí jen vzhůru ke svým cílům,
chodím mezi nimi, závidím motýlům...
klopýtám o jejich kořeny
a pařezy těch, co nepřežily,
dotýkám se kmenů
a ty mé měkké dlaně
drsnou kůrou poranily...
a nepřichází dobrá víla...
Ten les podobá se světu,
do kterého jsem zabloudila...
Autor *Mia*, 09.01.2006
Přečteno 450x
Tipy 6
Poslední tipující: CULIKATÁ, pavlis, Bíša
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře
líbí

takové pocity znám ....teď už naštěstí dlouho nebyli ...

06.11.2007 13:57:00 | pavlis

líbí

Je nutné se ze všeho vypsat...

06.11.2007 10:03:00 | Bíša

líbí

depresivní básně obyčejně nečtu, stačí mi tolik, co vidím všude kolem sebe, ale tahle mi vážně přijde blízká ..

10.01.2006 11:18:00 | Núrnen

líbí

jedja, to je depresivní až se toho bojím... to jsou fakt Tvoje pocity?... :.-(((

10.01.2006 07:50:00 | Buližník

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel