Věčná láska

Byla to láska,jako z filmového plátna.
Ti dva se šílené milovali.
Báječnou budoucnost si plánovali.
Osud však měl jiné plány.
Ten den,ten prokletý den.
On za ní spěchal aby ji předal prsten kterým jí najevo chtěl dát jak moc jí má rád.
Jenže pak stalo se co nemělo se stát.
V poslední zatáčce,pár kilometrů před domem.
Dostal smyk a sny se zbortily.
Kdyby jen neměl tak těžkou nohu na plynu.
Kdyby jen trošku zpomalil...
Nemusel teď ležet tam pod tím stromem na studeným asfaltu.
I když tam záchranáři byly během chviličky už nebylo mu pomoci.
A i otrlým policistům se udělalo nevolno při pohledu na mladého muže jenž v ruce stále svíral ten prsten.
Prsten co snad proklel sám ďábel.
Ona na něj marně čeká.
Večeře už vystydla.Svíčka zhasla.
Zatím ještě netuší,že její miláček se víc nevrátí. Jakmile se to dozví,tak se jí zhroutí celý její život.
Potoky slz jí tečou po tváři.
V hlavě otázky,srdce roztrhané na kousky.
Zaslepena láskou neví co dělat má.
A tak jí nenapadne nic jiného než se vrhnout vstříc smrti. POLICEJNÍ ZPRÁVA:
"Mladá žena Byla nalezena ve vaně.
V pravé ruce svírala žiletku a pod ní velká kaluž krve.
Na pračce byl nalezen dopis na rozloučenou."
ZÁVĚR: Sebevražda z lásky. Tak dva se tihle milovali,že kvůli sobě vlastní život obětovali. Teď sou zase spolu tam na té druhé straně a možná jim je lépe.
Osud dokáže hrát někdy pěkné zvrácené a nechutné hry.