Bříškem prstů....
Bříškem prstů....
Tvůj úsměv svádí mě k něžnému hraní,
bříškem prstů obkreslím kontury Tvých rtů.
Jaké a ským, prý, že nemáš zdání?
Můžu Tě přirovnat třeba k dezertu!
Zatáhnu na noc žaluzii.
Vsadím se, Tvé pocity přemůžu!
Znám Tvou konečnou fantazii,
i svršky vysvlíct Ti pomůžu.
Tak stejně obkreslím konturu Tvého těla,
nechám se pohltit vášní nezkrotnou.
Jako bych se touhou celá chvěla,
připoutáš si mě zcela bezbrannou.
bříškem prstů obkreslím kontury Tvých rtů.
Jaké a ským, prý, že nemáš zdání?
Můžu Tě přirovnat třeba k dezertu!
Zatáhnu na noc žaluzii.
Vsadím se, Tvé pocity přemůžu!
Znám Tvou konečnou fantazii,
i svršky vysvlíct Ti pomůžu.
Tak stejně obkreslím konturu Tvého těla,
nechám se pohltit vášní nezkrotnou.
Jako bych se touhou celá chvěla,
připoutáš si mě zcela bezbrannou.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
Vau,ta básen hoří...
Těla se v lidech milují častěji než duše.Kdo ve svém životě poznal třeba sto můžů či žen,možná že vůbec nepoznal lásku...
17.10.2010 10:56:00 | Danger
Krásně něžné, jak jen to žena nádherně dokáže vyjádřit, moc se mě tvé verše líbí.
05.10.2010 13:57:00 | carodejka
Tak moc ráda jsem si přečetla tuhle nádhernou a svůdnou básenku, která mne naladila a prostě moc a moc od Tebe potěšila. ST!!!
05.10.2010 07:44:00 | NikitaNikaT.
Potom dvě těla
vznesou se k výšinám
láska tomu chtěla pozvat je k milostným hrám
otevřít něžností chrám:))
04.10.2010 09:30:00 | CULIKATÁ