Kolikrát

Kolikrát jsem umíral
tobě v náručí,
okupant i mrtvý král
padlý poručík,
tolikrát tě miloval
já divný pan „X“,
kolikrát sám vesloval
řekou jménem Styx.

Do prázdného pondělí
tvůj hlas zazní sytě:
„radši samet oželím
a osedlám si tě,“
povídáš, já umírám
jako rytíř Bryx,
a Chárona nese prám
dál tou řekou Styx.