Deset let marnosti
Deset let marnosti
Anotace: .....
jak nádherný název
románu z červené knihovny
jak těžké je však
vytrhnout ty stránky
z kožené vazby těla
a nevědět
nepamatovat si
jen podvědomě tušit
-tohle už jsem někdy četla
je to ten příběh
víš od toho
jak napsal tamto-
bohužel
je to vlastní příběh
o darování
o nesmyslnosti obětování se
nemyslitelnosti
o budoucím netušeném strachu
deset let
kolik mi toho stačily vzít
a nevrátit
vysmát se
poblouzněným představám
o božích mlýnech
kolik mě nechaly spolykat
hořkosti z pocitu
úplné nemohoucnosti
bolí
ty roky zbytečného prázdna
a přece lituji jen jedné věci
že tenkrát
před těmi lety
jsem nepotkala tebe
mohla jsem ti dát
s lehkostí víc
než teď dokážu
darovat s vypětím všech sil
jen toho lituji
že mě osud připravil
o nádherné dny
v tvé přítomnosti
Komentáře (18)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Cítím, jak jde zevnitř, z té největší hloubky bolesti, která tě kdysi sžírala, dusila a mučila. A jak si ty dnešní dny o to víc a čím dál silněji a slastněji vychutnáváš...
28.10.2010 00:31:00 | Špáďa
Jistě hluboce prožité, silně psané a mnoho tipované.
Pomáhá věřit, že to nejsou ztracená léta :)))
20.10.2010 17:13:00 | Veselý Drak
Tomu říkám super zpověď.
Ne všechno tak úplně vymízí, ale něco zůstane...
15.10.2010 12:14:00 | jehlaspichlas
Milá Lucko,
je to tak nádherné ohlédnutí, tak upřimný soubor citů, poskládaný do vějířku roků a právě proto že znám tvou tvář, teď pocítila jsem tvého srdce zář.))
13.10.2010 15:37:00 | carodejka
Bože to jsou tak nádherně zmatené komentáře...děkuju ti...já mám choaos ráda a Edith Piaf taky...
13.10.2010 14:20:00 | Lucie Teru
...a, hergotfix, teď mi napadlo: ten tvůj chlap si podle všeho ale nestěžuje???
...já si vzpomněla na porodnici. všude plno zdravejch mimin - ale z telefonu na chodbě vždycky volala ubrečená ženská... :) brečely jsme (skoro) všecky... :) asi hormony...:)
Já vím, :o) TAKTO se poezie nečte, a kritiky nepíšou...:)
13.10.2010 13:09:00 | pamp_elka
ano, neohlížet se.... pokud to dokážeme...
a Non, je ne regrette rien....http://www.youtube.com/watch?v=kFRuLFR91e4...............
ale jinak... to... znám... ještě o pár kroků dál...
13.10.2010 12:43:00 | pamp_elka
Bez toho špatného máme sklon brát to dobré jako samozřejmost.
A to je samozřejmě špatně.
13.10.2010 11:32:00 | Dračičák
...ale no tak jistě že každý den beze mě byla muka, ale už mě tu máš brouku :D
12.10.2010 22:35:00 | Noc17
Tvé dílko mne moc a moc bolí... vím, že jsou věci, lidé, skutky... které jdou, jsou občas jiné, jinak, než si sami přejem.... život není dokonalý a nejsou v něm dokonalí lidé,l věci... ST! za pocitovost, upřímnost, za jistou hloubku zamyšlenkovosti.
12.10.2010 08:08:00 | NikitaNikaT.
Já nevím Sio.....některé věci asi s věkem nemají nic společného....je to relativní.......spíš s tím koho v těch letech potkáš a co prožiješ...a nejspíš je jedno koik ti je......bolí to pořád stejně.....léta ti berou jen čas na regeneraci...
11.10.2010 14:20:00 | Lucie Teru
to znám... jen zatím bez toho konce; ale je to krásnej příklad, že ty dobrý nakonec přijdou... plní to optimismem
11.10.2010 13:04:00 | drsnosrstej kokršpaněl