Duha

V očích třpytí se rosa
Na tepně škrtící kosa
Pomalu se dusím
Dusím
Protože musím…

Musím k tobě blíž
Vídám tě
Když ještě spíš
Mlhou nejasnou proplouváš ránem
Má duše umírá žárem

Chlad a zima oblékají mi svůj kabát
Mrznou mi oči
Musím tu mlhu rozbít
Začínám se bát

Začínám se bát
Že nedokážu vstát
Že nedokážu vstát
Až odletím do vesmíru

Ve vlastním stínu
Hledám duhu
Asi už vypršela
Příliš mnoho dluhů

Kéž by ta ze snu taky snila
A já měl v sobě méně bludů
Tak zavolej déšť
Ať změní se v duhu