O těch snech s balkónem a Stromovkou
O těch snech s balkónem a Stromovkou
sklouzne ti noha
a
zrcátka zrcadel se budou zrcadlit v tvých kukátkách
skrz
červeno-sladké rety
derou se dmoucí
dechberoucí
mé /cizí/ světy
vykouřím
poslední dnes
cigarety
vytáhnu tobě
pistaljety
.
.
.
ty
ty
on
já
.
vyděsils mě
k nepoznání
bylo
to ale
roztodivné
m
i
l
o
v
á
n
í
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
já vím konce nejsou
jenom začátky
a v každé nové kapitole můžeme připojit některou z těch starých, bude-li se nám hodit do příběhu
mladé kapely přehrávají vize starých muzikantů lépe a lépe, had si okusuje ocas, i kdyby nebyl jeho, a sny... sny už teprv neshoří
a jestli je každý krok někam začátek
a jestli je každý začátek kousek nového světla
pak všichni kráčíme do slunce
(stejně v sobě jednou tuhle planetu i s ostatky nás všech spojí)
a že slova jsou předivo reality, to všichni víme, kolegové kouzelníci
jen někdy těžko ovládat jejich konce (začátky) a díky všem, které netrápí a neděsí
to by neměly
13.10.2010 00:29:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Teda madam! Jak ty to s těma hřebíčkama umíš...na hlavičce už je zaťukáno, a tak jen přidat skořici a...hlavinka změkne do rozjímavého úsměvu....Děkujeme,namoutě člověčí! :-)
12.10.2010 22:11:00 | zvířenka