Nemoc jménem láska

Mám chorobnou nemoc,
ani nevím jak se jmenuje.
Máma říká, že mi nikdo nemůže pomoct,
že nade mnou teď srdce kraluje.

I když ta moje nemoc je docela příjemná,
nepozoruji na sobě nic špatného.
Nejspíš to bude ta láska vzájemná,
já totiž našla muže tak krásného.

Je krásný z obou stránek,
srdce má ze zlatých střípků.
A líbá kouzelně, jako vánek,
zasloužil by metál, nemám žádnou výtku.

Je mi krásně při mé nemoci,
tak, jak mi snad nikdy nebylo.
je dobře, že z téhle lásky není mi pomoci,
Pro nikoho už srdce mi nezbylo!