Škoda LÁSKY...

Škoda lásky,
která krásně kvetla
a naše životy
v jeden osud spletla.

S nadějí, třebas jen malou...
chtěla jsem ŽÍT
a jednou chvíli šťastnou
na tisíc menžích (pro nás) rozměnit.

A pak najednou, z ničeho - nic,
vše, co bylo, všechno je pryč.
A pak není ani láska
A není naděje.
Náhle není o čem snít
a člověk SÁM, neví kam jít.

PRÁZDNÉ SRDCE ZBYLO,
jen ty oči žasly,
jakoby na nebi - právě
VŠECHNY HVĚZDY ZHASLY.