Jsem nikdo

Jsem nikdo,
jsem tichý spoluhráč.
Co na hřišti není vidět,
ale přece dává mat.
Není krásná, ani hravá,
houževnatě nahrává,
míří přesně,ale góly
nikdy pod pás nedává.

Bohužel je po sezóně,
pěšák táhne do boje,
musí přelstít nepřítele,
královnu, co králi diktuje.

V poli leží, jsou i ztráty,
z figurek krev neteče,
co jsme to jen za vojáci,
když srdce bolavé je.

Zima v poli, vítr sviští,
padá podzim do vlasů,
dva pěšáci vedle leží,
unavení a zestárlí.