Po noci ráno

Po ránu v zmuchlaných peřinách
topíš mé jméno v kocovině.
Štěstí se měří v vteřinách
a hlava bolí po víně.
Zapni košili, vrať mi klíč.
Jako když kohout zakokrhá
probuzení. Ať už jsi pryč.
V ulicích už tě ztratí mlha.
Někde jí z kapsy vypadneš
a ona brzo zapomene.
Moc si tě přeju ztratit též.
Stýskání není dovolené.
Poslouchej, co jsem neřekla.
Vzpomínej, co se ještě stane.
Půjdeme spolu do pekla.
A naše duše rozestlané?
Ty přece půjdou za námi.
Přiznáme, že jsme se neznali,
schování mezi stěnami
nevybarvené mandaly
nazvané třeba... ŽivoTy.

A nebo... ŽivoJá.

Jenom ne ŽivoMy...