Sympfonie na lásku

Tón klavíru zní v ozvěnách,
jako něžné pohlazení v peřinách.
Jaká to líbezná skladba musí být,
když tě po vlasech smím pohladit.

Smyčce houslí ozvaly se,
jako mé polibky na tvé kráse.
Jaká to krásná symfonie musí být,
když na rty tě smím políbit.

A jak zní láska? Táži se.
Snad jako šustění křídel ptáku v lese.
Snad jako bytí srdce.
Snad tak, jako když držíš mé ruce.

A jak chutná?
A je někdy smutná?
A můžu jít mít v srdci napořád?
A bude mě tak něžně pořád hrát?

Bez odpovědí se nehnu z místa.
Už si nejsem láskou jistá.
Ale to políbení. To pohlazení v peřinách,
trvá nekonečně a já..
já se chci topit v lásky hlubinách.


A všude kolem hudba zní,
protože ty a já a naše milování.