Andělská tvář

Venku je nevlídno, já zimou se klepu.
Cítím zvýšenou frekvenci srdečního tepu.
Oči mi slzí, asi z toho větru.
Příště se zabalím do teplejšího svetru.
Jedna myšlenka hřeje stále mě však po těle.
Od brzkého rána až po zpětné ulehnutí do postele.
Myšlenka sladká jak narozeninový dort.
Myšlenka vznešená jak ctihodný lord.
Zbavit se jí nemohu, ani však nechci.
Už necítím se jako zajatec spoutaný v kleci.
Myslím jen na Tebe a to mi dává sílu.
Mám v Tobě kouzelnou a všemocnou vílu.
Jsi pro mě tím, čím je pro sportovce medaile zlatá.
Jsi pro mě tím, čím je pro věřící postava svatá.
S Tebou se cítím jak horolezec na vrcholu Everestu.
S Tebou se cítím jak vězeň, co těsně unikl výkonu trestu.
Jsi mou hvězdičkou, co jasně mi září.
Jsi moje ďáblice s andělskou tváří.