Můj básníku...

Vezmi si prosím,
papír a pero,
piš svým
umem básníka.

Napiš nám dvěma
trochu něhy,
za vlažného
večera.

A polibek malý,
daný ráno
pro krásný den,
pro lásku.

Napiš nám úsměv
do každé vteřiny,
neboť smích
jde k duhu.

A tichou krásu
do všedních věcí,
pak s velkým obdivem
tichou pokoru.

Napiš nám radost,
slzy i štěstí,
malou hádku -
koření života.

A prudkou vášeň,
závrať i touhu,
nádhernou bolest
v slabinách.

Napiš nám snění,
doufání, naději,
kousíček citu –
celé bohatství.

A hlavně napiš
nás dva v objetí,
mě jako květinu
a Tebe – mé slunce.

Napiš nám,
můj básníku,
křídla pro let
ke hvězdám.